Jak studenti vojenské školy poslali díky Freelu svůj kód na vesmírnou stanici ISS

For Freelo asks Honza Kulda
Za VŠMT.cz odpovídá Richard Cvrkal

Představte nám prosím projekt, kterého jste se se studenty zúčastnili.

Jde o projekt Astro PI Evropské vesmírné agentury zaměřený na mladé lidi do devatenácti let. Jde vlastně o výběrové řízení na software, napsaný v jazyce Python, který bude spuštěn na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na počítači Raspberry Pi. Počítač je vybaven různými senzory a kamerou snímající Zemi. Pro tento hardware bylo třeba vymyslet využití a naprogramovat ho. Protože jsme vojenská střední škola, spolupracujeme s Univerzitou obrany Brno (UNOB). A právě pracovníci Fakulty vojenských technologií za námi na podzim 2019 přišli s nabídkou účasti na tomto projektu.

Náš program běžel 8. 4. 2020 ve vesmíru na ISS. To je nádherná a velká třešnička na dortu v jehož základu je naše práce i Freelo.

Přijeli k nám na školu, pro zájemce udělali prezentaci, my jsme si vzali čas na rozmyšlenou. Několik let vedu na naší škole kroužek programování. Používáme jazyk C a osobní počítač. Myšlenka „přepnout“ kroužek z „céčka“ na Python se nabízela sama. Každý rok začínáme v kroužku od začátku s novými zájemci. Letos jsme tedy začali od nuly všichni, včetně mě. Já neznal ani Python, ani Raspberry, ale slíbil jsem, že je to všechny naučím. Vypadalo to, že naše „raketa“ bouchne hned na startovní rampě.

Ukázka Raspberry Pi hardwaru – Astro Pi KITu.

Jak velký je váš tým a na čem jste pracovali?

Podle propozic může být v týmu 2-6 členů. Na začátku bylo zájemců skoro na dva týmy a zvažovali jsme jejich vytvoření. Časem se ale počet studentů ustálil na šesti a raději jsme vytvořili jeden větší tým, než dva malé.

Našim prvním úkolem bylo najít téma. V této fázi nám velmi pomohli pracovníci z Fakulty voj. technologií UNOB pod vedením pplk. Radima Bloudíčka, který má v celém projektu roli supervizora. Uvedli nás do problematiky a seznámili nás s našimi možnostmi. Po celou dobu byli našimi rádci (a vlastně stále jsou, protože v květnu 2020 projekt ještě není ukončen).

Distanční výuka velice rychle rozdělila studenty. Na pracovité a na lajdáky – na ty, kteří hledají řešení problému a kteří hledají výmluvy.

Nakonec jsme se rozhodli pro využití akcelerometru a magnetometru, dvou senzorů rozšiřujících možnosti minipočítače Raspberry. Naše aplikace snímá a zaznamenává okamžitou polohu ISS a zobrazuje je na LED maticovém displeji. Aplikace poběží 180 minut a po ukončení činnosti budou data odeslána na Zemi k dalšímu zpracování. Jedním z výsledků bude určení odchylky skutečné dráhy ISS od té ideální.

Projekt Astro PI ve Freelu.

Jakého úspěchu jste dosáhli? Na co jste nejvíce pyšný?

Za největší úspěch považuji vznik vlastní aplikace. Je třeba si uvědomit, že v říjnu 2019 nikdo z nás nic nevěděl o jazyku Python a členové týmu dokonce nevěděli nic o programování. A v únoru 2020, v podstatě po čtyřech měsících, odevzdali funkční aplikaci.

Museli jsme začít doslova od píky. Učili se takové věci jako smyčky, podmínky, ukládání dat do souboru a spoustu dalšího, což je pro každého, kdo už něco naprogramoval samozřejmostí. Hned po zvládnutí základní syntaxe se začalo pracovat na aplikaci.

Termín byl v únoru, proto se celý leden „jelo“ na dvě směny, aby se to stihlo. Nasazení a zájem, který v nich projekt dokázal vyvolat, považuji za největší úspěch.

A fakt, že 8. 4. 2020 náš program běžel ve vesmíru, na ISS, je nádherná velká třešnička na dortu, v jehož základu je naše práce.

Astro PI při vývoji.

Co jste od použití Freela při projektu očekával? Obstálo v praxi?

Naše aplikace byla rozdělena na samostatné části a každou zpracovávala jedna skupina. Kluci se tak nějak přirozeně rozdělili do tří dvojic, a každá vždy zpracovávala jeden úkol.

Freelo používám i pro své osobní projekty a když jsem plánoval práci našeho týmu, napadlo mě ho využít. Říkal jsem si, že si vyzkouším řídit tým vývojářů a kluci si zároveň vyzkouší týmovou spolupráci přes kolaborační online nástroj.

Ovládání Freela nebyl problém, to zvládli velice rychle. Myslím, že Freelo obstálo, ale my, jako jeho uživatelé selhali. U sebe vidím chybu v absenci pravidel, jak se bude Freelo používat, co, kdo a kam bude psát. To jsem měl udělat hned na začátku. Jenže ani já sám jsem neměl konkrétní představu, jak by to mělo probíhat. Vše bylo dost hektické a vše se řešilo hned a osobně na místě. Mimo čas a prostor kroužku se nepracovalo a nevznikla potřeba mít komunikační základnu. Potřebovali jsme jen „sklad“ poznámek, do kterého mohou všichni chodit.

Ukázka úkolu ve Freelu.

V čem vám Freelo nejvíce pomáhalo při práci na projektu?

Vytvořili jsme jednotlivé úkoly a přidělili je skupinám. Měli jsme přehled, co kdo dělá, nebo by měl dělat. K plnohodnotnějšímu využití Freela jsme se nedostali.

Díky Freelu studenti uviděli a pochopili, že každý velký (a možná zdánlivě neřešitelný) úkol lze rozdělit na několik menších a ty na ještě menší a ty už se řešit dají.

Co naopak nefungovalo a jaké problémy jste v průběhu projektu zažívali?

Nebyla nastavena „štábní kultura“, nebyl úplný přehled co kdo má hotové a co mu ještě zbývá dodělat. Pokud dotyčný nepřišel do kroužku, ten den na jeho úkolu nemohl nikdo pokračovat.

Jak se podařilo studenty nalodit do Freela? Sžili se s ním rychle?

To bylo úplně bezproblémové a rychlé. Studenti obecně, když chtějí, tak dokážou hodně. A když nechtějí… 🙂

Finální produkt Astro PI i s kódy na SD kartách.

V čem vidíte hlavní přínos používání Freela na vašem projektu? Co se studenti díky tomu naučili nového?

Díky Freelu studenti uviděli a pochopili, že každý velký (a možná zdánlivě neřešitelný) úkol lze rozdělit na několik menších a ty na ještě menší a ty už se řešit dají. Freelo, jako nástroj jim tohle pochopení usnadnilo a až někdy v životě si začnou velké úkoly rozebírat, třeba si vzpomenou, kde se to naučili. 🙂

ukol2
Ukázka úkolu ve Freelu.

Jak funguje vaše škola v době vzdálené výuky? Jak komunikujete se studenty a jaké nástroje k tomu používáte?

Ukončení výuky bylo rychlé a nečekané. První informace šly studentům přes Bakaláře a hojně se také využíval Moodle. Dotazy jsem většinou řešil e-mailem a pokud někdo chtěl, využívali jsme Skype. Komunikace se žáky se lišila podle učitelů.

Jedno pozitivum současná situace má: Plánované zavedení Office 365 pro učitele a studenty bylo podstatně urychleno. Všichni jsme je mohli začít využívat alespoň částečně už během distanční výuky. Náš správce IT to odskákal několika nočními směnami. 🙂

Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola MO v Moravské Třebové.

Co vás současná situace naučila?

Nevím, jestli naučila, ale získal jsem dva poznatky:

  • Home office je jen pro lidi se sebekázní a pevnou vůlí.
  • Distanční výuka velice rychle rozdělila studenty. Na pracovité a na lajdáky – na ty, kteří hledají řešení problému a kteří hledají výmluvy.

Jsem velmi zvědav, jak se to, co momentálně zažíváme, odrazí v myšlení a plánech, ať už jednotlivců nebo organizací.

Field Školství
Team Školní IT projekt
Velikost týmu 1-10
Get in Freelo and achieve goals with less effort
I want on board

How they use Freelo in other teams